Umění sebe destrukce aneb jak porazit sám sebe – díl 1.

Prohrát partii umí každý, důležité ale je, jak ji prohrajete, jak ji unesete a co si z prohry odnesete. Prohra v sobě skrývá velkou lekci na učení, ale málokdo objeví tu pravou příčinu a dokáže se z prohry poučit. Není dobrý přístup po neúspěšném turnaji hned prohlásit: „rychle na to zapomenout!“. To je klasická chyba. Naopak takový turnaj/partie by jste měly velmi podrobně analyzovat. A pozor, hledat nejenom čistě šachové důvody neúspěchu, ale i ty nešachové.

Nyní se pojďme podívat na typické šachové ale i nešachové chyby, vzájemně se to velmi ovlivňuje a není jednoho bez druhého.

Příprava na soupeře

Je dobré se připravovat, nebo není? Toto zní jako banální otázka, ale uvidíte sami, že tak jednoduché to není. A kolikrát právě příprava na soupeře je „rozhodující chyba.“

Praha MČR mužů 2007. Mám hrát s Jiřím Jirkou. V té době hraji 1.e4. Soupeř hraje prapodivnou variantu Birda, když po 1…e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 hraje 3…Jd4!?!? Tah, který se jeví zcela v rozporu se zákony zahájení. Jezdec táhne podruhé a ještě tak divně, že černý si zdvojuje pěšce. Pouštím (v té době) fritze 8 a hluboce analyzuji, hledám výhodu…čas běží, číslíčka lítají, kontrolky blikají. A čas běží…utekly 4 hodiny (!!) a já jsem dospěl k tomu, že nikde nic není. Totálně mě to stresuje. Za takového stavu jdu k partii zahraji 1.c4 a suverénně prohrávám. Soupeř mě úplně zničil a to doslova a do písmene.

9.b4? Zcela nesmyslný tah, bílý jde do pod úder střelcem g7. Stačilo dokončit vývin a bílý má dobrou pozici. 9…,e4! samozřejmě, černý nejen získává prostor, ale deklasuje i střelce g2. 10.d4,f5 11.Jf4,Sf7 12. Sd2?! Bílý měl hrát 12.b5 ale uz s horší pozicí. 12….,Je5! 13.Dxd7+, Jxd7 14.Vc1, c5! Velký tah mého soupeře. 15.bxc5,dxc5 16.d5,g5 17.Jfe2?! Bílý měl zavřít oči a zahrát 17.Je6. 17….,Je5 podívejte se na tragické figurky bílého…Závěrečná pozice

Překvapivý závěr byl ten, že jsem si až po skoro osmi letech(!!!) uvědomil, proč jsem partii prohrál jako malý Jarda. V té době jsem si myslel, že jsem prostě prohrál proto, protože jsem měl smůlu… ale pravda je ta, že jsem se tak vycucl a vystresoval, že jsem nebyl schopen koncentrace. Moje energie byla na bodu mrazu. V takovém stavu pak hrajete „nepochopitelně špatně“.

Sami si položte nyní otázku, jak se připravujete, jak dlouho a jaký vliv má na vás příprava na soupeře.

Mnoho šachistů vám potvrdí, když se na tom pořádně zamyslí, že příprava je hlavně stresuje – zjistí, jak to soupeř hraje dobře. Pustí si šachový program a ten jenom dokazuje, že v pozici nic nemáte, nebo stojíte hůře. Taková příprava vás semele, energicky zlikviduje a hlavně stresuje (stres nejvíce ničí mozek). Pak přichází „nepochopitelná“ únava během partie (a také po ni) a také někdy před ní (byl jsem už hodně krát svědkem, jak někdo šel na partii jako na smrt, doslova se mu podlamovala kolena a sotva partii rychle skončil, tak najednou vystřelil jako pružina, doslova omládl o 20 let – většinou takový šachista hned všechno komentuje, radí a usmívá se, prostě z něj doslova energie tryská, jakoby se tou partií uvolnil nějaký „zlý“ špunt :-).

Ps.: Vnímavý pozorovatel pozná i změny dechu. Stresující člověk dýchá zcela jinak než uvolněný.

Ps.: Zajímavá metoda jak získat sebedůvěru je, se dívat pouze na prohry soupeře.

Takže mám se připravovat nebo ne? Udělejte si klidně sami pokus. Zkuste na jednom turnaji hrát vyloženě bez přípravy. Relaxujte před partií, běžte se projít, dívejte se na film, čtěte oblíbenou knihu, nebo zkrátka dělejte co máte rádi a pak běžte na partii. Po každé partii a po celém turnaji si napište výsledný efekt.

Je možné, že budete patřit mezi tu skupinu šachistů pro které je nejlepší se nepřipravovat vůbec, nebo zcela minimálně. A hlavně, že to je to nejlepší co můžete před partii udělat – budete odpočívat/relaxovat a na šachy vůbec nemyslet. A že budete třeba stát trochu hůře v zahájení? To nevadí, hlavní je, že budete mít energii a celou partii si budete užívat.

Co bych vám doporučil a jak to mám já?

Zjistil jsem, že v nějakých situacích je nejlépe se nepřipravovat vůbec. Hlavně když jsem unaven a cítím, že moje energie je na tom bídně (mnozí by byli velmi překvapeni kolik trvá moje průměrná příprava na partii, ale na dost partií je to tak max. 30 minut, většinou 10 minut. Ale jsou samozřejmě i výjimky 🙂

Vřele vám doporučuji, abyste si už DOPŘEDU připravili zajímavé odbočky v zahájení, které můžete z fleku kdykoliv použít a tím soupeře překvapit (tomu říkám měkký trénink a vřele doporučuji). Je nejlépe si to dopředu napsat do chessbáze a být tak připraven. Pak může vaše příprava trvat třeba 15 minut, jenom si rychle projedete co budete hrát. Samozřejmě je ideální, když se na to někdy podíváte doma, hlavně ve smyslu, abyste pozici rozuměli. Pak z fleku můžete hned „cokoliv“ zahrát.

Ps.: Vím o několika silných českých GM, kteří se vůbec nepřipravují nebo v podstatě vůbec, ale stále hrají velmi dobře, protože mají hodně energie a chuť si partii zahrát. A hrají více věcí v zahájení.

Ps..: Uvědomte si, že příprava na soupeře žere energii a pokud je ještě spojena se stresem, žere energii ještě daleko více.

Pokuste se zamyslet nad následujícím článkem a napište prosím vás jak je to s vaší přípravou na soupeře? Pomáhá vám, nebo vás ve skutečnosti likviduje?

GM Robert Cvek
Český veľmajster s najvyššie dosiahnutým ratingom 2563. Stále aktívne hráva a je jeden z najlepších česko-slovenských trénerov.
Komentáre
  • Zaujímavé články

    Odoberajte poučné články od GM Jána Markoša, GM Roberta Cveka a iných trénerov.

  • Kategórie
  • Trénujte s česko-slovenskou špičkou

    Náš nový projekt

  • Denne pridávame hodnotný obsah – zanechajte Like :)
  • Hodinová lekcia ZADARMO

    Stiahnite si hodinovú lekciu od GM Jána Markoša a GM Roberta Cveka s názvom Správna príprava je polovica úspechu!