Srdce a Král

Máte odhodlání lámat skály? Nemusíte lámat skály, zkuste dělat šachy. Dělejte je pokaždé kdy budete moci, trénujte do hlubokého večera, trénujte ráno, trénujte v každou volnou chvíli. Vytrvejte.

Právě odhodlání a vytrvalost jsou tou nejdůležitější cestou k cíli. Cesta by měla být ale cestou radosti a lásky k šachu.

Jenom tvrdá práce nestačí. Každý z nás, kdo čte tyto řádky, má silné a slabé období. Někdy máte takovou energii a nadšení, že byste mohli dělat šachy celé dny. Jindy ale zase je to zcela naopak. Utečou dny a šeď se pomalu line celým prostoročasem, jako černá pavučina co chytá vaše sny a ideály. Až jednou se plně projeví nechuť, apatie a splín. Konec.

Pojďme se zamyslet jak zlepšit odhodlání a naopak je se odhodlání bortí pod údery šedi a prázdna. Vaše odhodlání hodně záleží na vašem srdci. Ne tolik na hlavě, ale srdci. Pěstujte si radost ze hry, učte se mít rád šachovnici, figurky a vůbec celou hru jménem šachy. Važte si šachistů, važte si těch okamžiků kdy můžete zasednout za šachovnici. Ať už vyhrajete nebo prohrajete, užívejte si těchto jedinečných okamžiků. Protože jednou přijde doba, kdy zasednete naposledy k partii, naposledy poupravíte figurky a naposledy se ocitnete v tomto neskutečném světě boje, magie a velkých činů skrze malých figur.

Jestli právě teď čtete tyto řádky a něco ve vás šeptá, je to dobře. Venku začíná jaro, to je začátek, naděje. Udělejte si volný den, běžte na nějakou čarokrásnou procházku. Do batohu vedle proviantu a piva si vezměte také šachovou soupravu a vaši oblíbenou knihu. Třeba partie Bobbyho Fischera. Velký Bobby – když se připravoval na zápas s Borisem – chodíval na dlouhé procházky, v podpaží měl červenou bibli – vybrané partie Borise Spasského – kterou studoval. Rázoval si to krásnou krajinou, občas si sedl a dlouho si přehrával partie svého soupeře. Pak, na konci procházky, si dal vydatný oběd, nicméně stále zadumán nad svojí červenou biblí. Růženec pro Bobbyho byla všudy přítomná malá šachovnice se zastrkovanými figurkami.

Napodobme Bobbyho. Mohu vám to jenom vřele doporučit, udělat si čas na sebe a šachy. Spojit to s krásnou procházkou. Váš vztah k šachu se hned zlepší. Je spousta jiných (skvělých) nápadů jak si šachy ještě více přitáhnout k srdci. Fantazii se meze nekladou. A šachy vám to samozřejmě vrátí.

Zabiják krásy šachu a radosti je nicnedělání. Splín a také rozum. Je to právě ten král co trůní na vašem vrchu, co rozhoduje často co dělat a co nedělat. Rozum je pro nás lidi velmi důležitý, ale není to všechno. Z rozumu často končíte šachy, z rozumu často předčasně skládáte zbraně za remízový výsledek. Z rozumu se přece má dělat něco jiného, nejlépe nic a nebo úplně všechno. Strach o výsledek, strach z prohry a další obavy, to si vyčaroval váš rozum a je to mocná magie, protože jde o iluzi, která s vámi cloumá jako vichřice s pírkem.

Je to král dvojí tváří. Na jedné straně vám může velmi pomoci a pomáhá, na druhé straně vás může úplně odrovnat, vydat nemilosrdný rozsudek.

Je to zvláštní, když hrajete šachy, je rozum samozřejmě číslo jedna. Bez rozumu prostě nejde hrát šachy. Musíte hodně přemýšlet, koncentrovat se a jinak ukázat jak vám to myslí a jak jste připraveni na těžký boj.

Ale abyste šachy dělali, abyste měli odhodlání a vytrvalost, na to musíte mít hlavně srdce. Rozumem mít šachy rádi nebudete. Rozumem je ale budete studovat.

A tak mnoho šachistů končí, shoří jako papír. Končí právě tehdy, když své srdce šachu uzavřou. Nastoupí šeď, prázdnota. Figurky čekají v krabici, zmuchlaná šachovnice pomalu nasává prach. Ještě před nějakou dobou, figurky žily, nyní jsou mrtvé, je to skutečné dřevo a jejich zeměplocha 64 polí zmizela stejně jako jejich duše. Je ale v naši moci tento svět znovu ožít a říci „budiž šachy.“

Rozum káže a vy posloucháte. Zbavili jste se něčeho neužitečného, něčeho co stejně je k ničemu, co vás jenom otravuje a bere vám čas. Čas, čas…rozum má velmi rád pojem času.

Často se rytíři vrací. S rezivým brněním, s rány osudu a mečem ošlehaným dlouhými roky nečinnosti. Vrací se zpět a často bědují proč se kdysi nevěnovali boji, proč zanechali to, co je dokázalo pohladit a ponořit do jiného světa. Proč, proč?

Protože… protože jste šachy nepustili do svého srdce. Zvítězil on, Velký Král, trůnící na špičce světa.

GM Robert Cvek
Český veľmajster s najvyššie dosiahnutým ratingom 2563. Stále aktívne hráva a je jeden z najlepších česko-slovenských trénerov.
Komentáre

Pridať komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *