Každý z nás udělal hrubou chybu. Někdo jich dělá hodně, někdo méně. Ale i ti nejsilnější hráči na světě dělají hrubé chyby. Jsou nedílnou součástí šachu, nicméně určitě nechcete, aby v každé druhé partii byla hrubá chyba.
Možná je to odvážné tvrzení, ale hrubé chyby z 99% vznikají z nešachových důvodů. Klasické chyby mají často šachový důvod – neznáte pozici, zvolíte špatný plán. Jdete do zápletek, ale vzniklou pozici jste zle ohodnotili. Nebo jste mohli obětovat figuru za vítězný útok, ale variantu jste zle spočítali, nebo jste přehlédli silný taktický úder.
Ale co hrubá chyba? Přehlídnete figuru, necháte si dát v úplně vyhrané pozici dvou tahový mat, nebo uděláte jiné hrozivé taktické přehlédnutí.Často je to spojeno s časovou tísní. Necháte si málo času, soupeř beznadějnou pozici komplikuje a vy se někde hrubě seknete a partii prohráváte.
Nabízí se otázka, jak to? Jak to, že „skoro“ celou partii všechno klape, ale pak „najednou“ přijde taková hrubka.
A právě zde se dostáváme k nešachovým vlivům, které mají někdy zcela dominantní vliv na hráče a tím pádem i partii. Hrubá chyba jde v ruku v ruce se ztrátou koncentrace. Koncentrace společně s energií je tou nejdůležitější nešachovou složkou.
Pokud ztratíte koncentraci a nezískáte ji zpět, je silně pravděpodobné, že uděláte hrubou chybu. Pokuste se podívat na vlastní partie třeba za poslední dva roky a všechny partie, kde jste udělali hrubou chybu si dejte bokem. Pak se pokuste popřemýšlet co předcházelo hrubé chybě – myšleno nešachově. Jak jste se cítili, co jste dělali, na co jste mysleli, zda jste měli strach, obavy, nebo naopak pocit že partie je už hotova.
Je docela pravděpodobné, pokud si dáte tu práci, že zjistíte, že z nějakého (jakého!!) důvodu ztrácíte koncentraci a energii. Bez energie se nedají hrát šachy. A tím pádem přicházejí hrubé chyby.
Když jsem analyzoval své partie, kde jsem udělal hrubou chybu, tak ve všech partií kromě jedné (!) jsem byl ve špatném psychickém rozložení nebo bez energie. Jediná výjimka je partie s Tomášem Kulhánkem, kde jsem sice byl psychicky OK, ale partii jsem předčasně ukončil a tím jsem ztratil koncentraci a naprosto vyhranou věžovku jsem prohrál.
Moje (zatím :-)) poslední hrubá chyba byla v partii s Petrem Veličkou v 1. české lize západ.
Před partií byl ten zásadní problém, že jsem se špatně vyspal. Den před partií jsem byl na akci, kterou pořádal můj bývalý klub GROP Praha. Nešlo samozřejmě odmítnout, ale kdo mě zná, ví, že podobné akce před partií mi vůbec dobře nedělají – myšleno se správně vyspat a naladit na zítřejší ranní partii. 1.d4,Jf6 2.Jf3,e6 3.c4,c5 4.e3,Se7 5.d5,d6 6.Jc3,0-0 7. Se2, Ja6 8.e4,e5 9.h3,Jc7 10. a3,a5 11. b3, Jfe8 12. g4,g6 13.Sh6,Jg7 14. Dd2, f6 15. 0-0-0 (15.a4!+-)
Ještě jedna zásadní věc – pak se zdá, že hrajete „nepochopitelně“ špatně, že takovou chybu jste udělali „bůh ví proč“, ale ve skutečnosti je příčina jasná – ztráta koncentrace.
Pokuste se popřemýšlet nad svými partiemi, kde jste udělali hrubé chyby, pokuste si sepsat, co u vás spouští stav bez koncentrace. A když jste hráli velmi slabě, hrubě chybovali nakolik jste měli energii před a během partie.